Pohořelická biocentra pomáhají udržovat ekologickou stabilitu a rovnováhu

Ilustrační foto
Autor: Pixabay

Město Pohořelice po provedení komplexních pozemkových úprav získalo ve  svém katastru pozemky k založení biocenter a prvků ÚSES (Územní systém ekologické stability = účelně navržená soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, která vytváří základní podmínky pro dosažení trvalé ekologické rovnováhy kulturní krajiny, kde plošně převažují méně stabilní a nestabilní ekosystémy. ÚSES je tvořen funkčním propojením biocenter, biokoridorů a  interakčních prvků).

Se žádostí o zpracování projektu byla oslovena společnost Biosférická rezervace Dolní Morava o.p.s. Cílem projektu na celkové ploše přesahující 53 ha bylo vytvoření biocenter se zastoupením přirozených rostlinných společenstev, které v zájmovém území chybí a doplnění interaktivních prvků tak, aby plnily úkoly biokoridorů a zvyšovaly estetickou funkci krajiny.

Pro výsadbu byly vytipovány stanovištně vhodné dřeviny dub, habr, jeřáb břek, javor babyka, lípa a keře dřín, svída, líska, trnka, brslen, hloh a další. Na podzim roku 2011 bylo požádáno o dotaci na výsadbu a na jaře roku 2014 byla dotace ve výši 100% způsobilých výdajů přiznána. Realizační práce byly zahájeny již na podzim roku 2013.

Největší biocentrum o výměře 36 ha bylo umístěno v jihozápadní části katastru města (ve směru na Vlasatice), druhé podél Mlýnského náhonu za ulicí Na Hrázkách a třetí za čistírnou odpadních vod podél řeky Jihlavy. Ve velkém biocentru jsou umístěny dvě louky, byla provedena výsadba sazenic, keřů, poloodrostků dřevin i výsev žaludů. Podél Mlýnského náhonu byly vysázeny vzrostlé soliterní stromy o minimální výšce 2,5m ve sponu 10x10 metrů, zatímco za čistírnou byly vysazeny sazenice o maximální výšce 40 cm v řádcích širokých 1,4m. Interakční prvky tvoří souvislou alej vzrostlých stromů s dosadbou keřů. Všechny prvky mimo vzrostlé stromy na Hrázkách jsou oploceny.
Sucho je jako v mnoha dalších oblastech největší problém, i když ne jediný. V loňském roce se na některých místech tak rozmnožili hlodavci, že zlikvidovali až 70% výsadby. Dalším problémem je poškození oplocení ať už neúmyslné -pojezdem zemědělské techniky nebo úmyslné – prostříháním plotů kdy poté dochází ke vniknutí srnčí zvěře a vytloukání vzrostlých stromů nebo ohryzu zajíci. V blízkosti polního hnojiště na Vlasaticku musela být provedena výměna několika dubů za třešně, protože duby, zřejmě kvůli kyselému výluhu, zaschly. Faktorů ovlivňujících zdárný růst vegetace je mnoho a většinu z nich nelze ovlivnit. Ale spoléhat se na to, že si příroda poradí sama, nemůžeme. Proto také stát umožňuje vyčlenit při komplexní pozemkové úpravě pro tyto účely část státních pozemků. Rovněž Státní fond životního prostředí ČR s  využitím národních i  evropských prostředků podporuje finančně tyto výsadby.

Článek byl převzat z Pohořelických listů se souhlasem vydavatele