V okolí Přibic lze najít několik zajímavých sakrálních staveb. Znáte je i vy?

Ilustrační foto
Autor: Jindřich Holíček

Již na počátku 18. století jsou doložena Boží muka sv. Vojtěcha (stavba vedle horní autobusové zastávky). Doposud jsem nedohledal údaje o počátku její výstavby. Nejvíce záznamů je z 19. století, v účtech obce, ve výdajích za opravy. Dle popisu z konce 19. století se Boží muka skládala z trojhranného sloupu, horní část byla rozšířena a ve výklenku byl umístěn obraz sv. Vojtěcha. V roce 1898 obyvatelé obce uspořádali velkou oslavu k 50. výročí korunovace císaře Františka Josefa I. a na památku této události byly u Boží muky zasazeny tři lípy. V roce 1900 Boží muka nahradila kaple sv. Antonína, která byla vysvěcena 23. 9. 1900. Dle farní kroniky při slavnosti svěcení kaple hrála Velebova kapela, do kaple byla umístěna socha sv. Antonína a obraz sv. Vojtěcha ze zrušené Boží muky. Kapli postavili manželé Antonín a Agáta Sprincovi a po nich správu kaple převzali pan Václav Koubek, jeho žena Rozálie roz. Sprincová a po nich jejich potomci. V roce 1921 přibický farář P. František Mikan zavedl zvyk uspořádat každý rok procesí ke kapli a v kostele byla umístěna pokladnička na milodary, tzv. chléb sv. Antonína, na podporu místních chudých. Poslední velká oprava kaple se uskutečnila v roce 1989, kdy štukatérské práce provedl pan Samson z Velkých Němčic, malířské práce pan Ladislav Koubek a další práce se uskutečnily brigádnicky.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1768 a její autor je neznámý. Socha je z pískovce na cihlovém podstavci, který je omítnut a ozdoben štuky. Socha byla původně umístěna na jiném místě a o jejím přestěhování je ve farní kronice uvedeno: „V Přibicích u kostela jest kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1768 z jednoho kusu pískovce dosti dovedně provedená. Až do roku 1848 stála vprostřed obce, kde stojí nyní obecní dům v roce 1848 vystavěný. Odtud byla přenesena na místo bývalého hostince blízko kostela roku 1846 vyhořelého.“ Většina údajů o opravě sochy je v účtech obce, např. v roce 1882 je platba sklenáři Jakubovičovi za zasklení lucerny u sochy anebo v roce 1891 platba Fialovi za zhotovení stoličky k soše. V roce 1927 Hauser ze Židlochovic restauroval sochu, byl také opraven její podstavec, zhotovena ohrádka a před sochou umístěno klekátko. Dne 3. května 1958 byla socha zapsána na seznam nemovitých kulturních památek. V květnu 1993 sochu opravil restaurátor Vavruša a obec získala na opravu dotaci od Okresního úřadu Břeclav. V roce 2010 založili Ing. Tomáš Janíček, Marie Procházková, František Janíček, Klotylda Macková, Jarmila Hrozínková a Marie Sovková sdružení, jehož účelem bylo zaplatit opravu sochy. Oprava sochy se uskutečnila v roce 2011 a provedla ji MgA. Radka Levínská.

Kaple Ke cti a chvále Boží se začala stavět v roce 1935 a jelikož se nachází u železniční tratě, daly si tehdejší Československé státní dráhy podmínku, že musí být postavena z ohnivzdorného materiálu. Staviteli kaple byli manželé Rudolf a Josefa Karpíškovi. Rudolf Karpíšek stavbou této kaple splnil slib, který si dal během 1. světové války, že když se vrátí zdráv z války, tak postaví kapli. Karpíšek byl celou 1. světovou válku rakousko-uherským vojákem. Kaple je nadále ve vlastnictví potomků Rudolfa a Josefy Karpíškových.

Článek byl převzat z Přibického zpravodaje se souhlasem vydavatele