Vítání ptačího zpěvu se už popáté konalo i Pohořelicích

Ilustrační foto
Autor: Pixabay

Ve středu 8. května se konala v Pohořelicích již popáté celoevropská akce „Vítání ptačího zpěvu“. V České republice se konala na více než 100 místech a probíhala současně ve všech evropských zemích. Jejím smyslem je seznámit zájemce s našimi ptačími spoluobyvateli, něco se o nich dovědět a přivítat zároveň jaro.

Tentokrát se sešlo více než 50 lidí. Trasa pochodu vedla přes městský park, kolem řeky Jihlavy ke Cvrčovickému splavu. Celkem jsme cestou zaznamenali 25 druhů ptáků. Dominantní mezi nimi byli pěnice černohlavá, budníček menší a pěnkava obecná. Vůbec jsme nezaslechli a nepotkali sýkory, červenku a brhlíka. Tito ptáci nyní hnízdí a většinou krmí svá mláďata. Proto nezpívali. Krmení mladých v chladnějších dnech ptáky plně zaměstnává a na zpěv nemají čas. Na několika místech jsme slyšeli slavíka obecného, perlu našeho města, a také žluvu hajní. Zahlédli jsme luňáka červeného, který se v Pohořelicích nově občas objevuje. Je to dravec, kterého poznáme podle načervenalého, a hlavně vykrojeného ocasu. Živí se hlodavci, mršinami a žábami.

Největší překvapení z ornitologického hlediska nás čekalo na splavu. První příchozí tam zaznamenali pár rybáků obecných. Tento pták hnízdí ojediněle na novomlýnských nádržích. Je to tažný pták, který vykonává velmi dalekou cestu do zimovišť. Někteří ptáci z Evropy létají až do Austrálie, což je až 20 000 km. Objevili se tam i 2 bahňáci. Obvykle žijí na bahnitých březích rybníků. Byli to vodouši dvou druhů. Jeden byl vodouš bahenní, který se u nás v době tahu běžně vyskytuje, druhý byl dodatečně identifikován až na základě pořízené fotografie. Byl to již přebarvující, nebo nedospělý vodouš tmavý, který se v České republice vyskytuje jen velmi vzácně.

Bavili jsme se také o tom, co můžeme my všichni pro ptáky a jejich ochranu udělat. Prvním krokem je ptákům záměrně neubližovat a tolerovat je, i když někdy něco uzobnou z naší zahrady, nebo něco seberou našim slepicím. Tomuto se dá naším zvýšeným úsilím většinou zabránit. Druhým krokem je zachovat nejen na našich zahradách, ale i v našem okolí kouty s hustými křovinami. Ty poskytují mnohým ptákům nezbytný úkryt a možnosti k hnízdění. Důležité je také zanechat na některých místech plochy, kde se nebude kosit tráva. Jen na takových místech má možnost rozvíjet se hmyz, který je důležitou potravou ptáků. Ne všechen hmyz je nám obtížný, některý je i krásný. Kdo například viděl někde v Pohořelicích naposledy modráska? A obtížnému hmyzu se dá bránit. Ptákům i hmyzu prospěje nesekat trávu na některých vzdálených místech parku, zejména poblíž řeky Jihlavy a na jiných vhodných místech Pohořelic. Dají se tak ušetřit i peníze. Mnohá města v Česku tak postupují.

Článek byl převzat z Pohořelického zpravodaje se souhlasem vydavatele