CPI Moravia Books z Pohořelic zvládá krizi dobře. Pomohla spolupráce se zahraničím

Ilustrační foto
Autor: WikimediaCommons

Na otázky odpovídá Paweł Sławatycki, ředitel tiskárny CPI Moravia Books.

Pohořelická tiskárna patří mezi nejdéle působící firmy ve městě. Zaměstnává zhruba 300 lidí. Od března se mnohé podniky potýkají s těžkostmi kvůli koronavirové epidemii. Můžete v krátkosti popsat, co se dělo v tiskárně a k jakým opatřením jste museli přistoupit?

Zavedli jsme stejná opatření jako většina firem. To znamená, že jsme zakázali návštěvy ve firmě, zrušili jsme jazykové kurzy, služební cesty a veškeré externí aktivity. V této době měli do firmy přístup pouze naši zaměstnanci. Přesun papíru a veškerého materiálu potřebného k výrobě knih naopak omezen nebyl. Samozřejmě jsme omezili pohyb řidičů a dodavatelů v naší firmě.

Měli jste dostatek hygienických pomůcek?

Měli jsme nedostatek dezinfekce. S tím nám pomohlo město Pohořelice, které nám dezinfekci dodalo. Nakoupili jsme roušky pro všechny naše zaměstnance, ale jako většina kreativních Čechů si mnozí ušili vlastní roušky.

Co je určitě pozitivní, že jsme neměli ve firmě ani jeden případ nemoci covid-19. Zpočátku jsme měli obavy o fungování firmy, kdyby se nákaza u nás projevila. Nikdo nevěděl, jak moc reálné je toto nebezpečí. V rámci vedení firmy jsme měli každodenní schůzky, kde jsme řešili krizové plány, a jak bychom v takovém případě postupovali.

Došlo i k propouštění zaměstnanců či zkracování pracovní doby?

Pracovali jsme ve stejném režimu jako před krizí. Pracujeme ve třísměnném provozu. Pouze jsme směny zkrátili o půl hodiny, aby se zaměstnanci z jednotlivých směn vzájemně nesetkávali, a tím jsme omezili kontakt více lidí na jednom místě.

Knižní trh se na nějakou dobu zcela zastavil. Rušily se knižní veletrhy, byla zavřená knihkupectví. Jak se tato situace podepsala na ekonomických výsledcích firmy? Má tiskárna dostatek zakázek?

Český, polský, německý a rakouský knižní trh, kde působíme, se opravdu zastavil. Znamenalo to pro nás přibližně o 40% méně výroby, kterou bychom v tomto období za normálních podmínek měli. Naštěstí máme výhodu, že jsme součástí skupiny, která má v Evropě více tiskáren, a tak můžeme lépe reagovat na nečekané události.

Pro naši tiskárnu to znamenalo, že jsme převzali zakázky z Německa, které tamní tiskárny nemohly zpracovávat, protože měly omezený provoz z důvodu uplatnění německého kurzarbeitu. Paradoxně jsme tak v těch nejkritičtějších měsících měli ve srovnání s minulým rokem vyšší počet zakázek, ale jen díky těmto převzatým zakázkám.

Nyní už se stav v Německu změnil a vaše sesterské továrny opět fungují. Vnímáte teď propad v přílivu zakázek, když už nedochází k přebírání německých zakázek?

Propad zakázek jsme sledovali v dubnu, květnu a červnu. Přičemž červen už začal najíždět na normální úroveň a od července je objem zakázek srovnatelný s loňským rokem. Doufáme, že pro nás hlavní sezona, která na knižním trhu začíná v srpnu a běží až doVánoc,bude vypadat podobně jako minulý rok.

Vypadá to tedy, že zákazníci se do knihkupectví vrátili a chuť nakupovat knihy je nepřešla?

Ano. Statistické údaje, které sleduji, jasně ukazují, že během pandemie a lockdownu se četlo více knížek než za normálních podmínek. Lidé byli více doma, pracovali z domu nebo v kurzarbeitu, a tak se i více četlo.

S koronavirem se pravděpodob- ně budeme muset naučit žít. Došlo ve skupině CPI k nějaké dlouhodobé změně, která vzešla z této výjimečné situace? Lze odhadnout budoucí vývoj a připravuje se nějak tiskárna, aby tuto nelehkou dobu zvládla?

Budoucí vývoj odhadnout nelze. Připravujeme různé scénáře a krizové plány, jak bychom se ve které situaci zachovali. Více dělat nemůžeme. Naučili jsme se flexibilněji spolupracovat s našimi sesterskými tiskárnami ze skupiny CPI. Pokud by se jedna z tiskáren dostala do nějaké náročné situace, jsme nyní schopni rychle a pružně reagovat, abychom dostáli svým závazkům a mohli knihy i přesto tisknout a vyrábět.

Když jste před dvěma roky nastupoval do funkce ředitele, asi Vás ani ve snu nenapadlo, že budete čelit takovým výzvám. Jak jste vše prožíval?

Tato krize pro mě byla a stále je jednou z nejtěžších zkoušek, jakou jsem v profesním životě zažil. Krize stále není u konce, takže pořád jsme opatrní. Během té největší krize, kdy jsme ani nevěděli, co bude další den, jsme v rámci krizového managementu reagovali velmi rychle a pružně. Jsem opravdu hrdý na své kolegy a vedoucí jednotlivých oddělení, kteří situaci zvládli na výbornou. Z toho mám velkou radost. Nepropadli jsme panice. Přemýšleli jsme, co může nastat druhý den a jak chránit naše zaměstnance a zaručit jim dostatek práce. V době, kdy firmy zavíraly provozy, vyráběly v omezených režimech a posílaly pracovníky domů, jsme našim zaměstnancům zajistili nepřerušený provoz, a tedy i nepřerušený finanční příjem.

Na závěr mi prozraďte, zda máte právě rozečtenou nějakou knihu?

Právě čtu knihu The Reckoning od Johna Grishama, který píše thrillery z právnického prostředí, a když jedu autem, poslouchám rád audioknihy. Tam teď mám od Kena Folleta Pád titánů.

Článek byl převzat z Pohořelického zpravodaje se souhlasem vydavatele