Adaptace na změnu klimatu: I na Pohořelicku hledáme nové cesty a způsoby

Ilustrační foto
Autor: město Třebíč

Adaptace na změnu klimatu je jedna z největších výzev, před kterou náš region stojí. Dopady klimatické změny jako jsou sucho, vlny veder, silný vítr, přívalové deště a povodně si čím dál častěji vynucují naši pozornost.

Co s tím? Je třeba pokusit se minimalizovat příčiny těchto změn a současně se přizpůsobit novým podmínkám – adaptovat naše obce i krajinu. Výsadby alejí a větrolamů, nové mokřady, změna zemědělského hospodaření, zastínění a zasakování vody v zastavěném území i mimo ně – to všechno jsou příklady vhodných adaptačních opatření.

O tom, že klimatická změna skutečně probíhá, dnes snad už nikdo nepochybuje. Průměrná roční teplota na území ČR se od roku 1961 zvýšila o 2,2 °C. Toto číslo nezrcadlí nějaké „očekávané zvýšení“, jeto fakt vycházející z reálných měření. Pokud se na ně podíváme podrobněji, zjistíme, že zvyšování teplot není v průběhu roku rozloženo rovnoměrně. Například teploty v srpnu vzrostly průměrně hned o 2,5 °C. Zdaleka největší nárůst se ale objevil (možná trochu překvapivě) v zimních měsících – teplota se v prosinci zvýšila v průměru dokonce o 3,9 °C.

A jak se tato čísla propisují do našeho každodenního života? Třeba tím, že už několikátý rok po sobě zmrzly květy meruněk. Vzrůstající průměrná teplota v jarních měsících přináší dřívější kvetení stromů. Na příchodu pozdních jarních mrazíků, které se historicky objevují až do půlky května, kdy zaúřadují „ledoví muži“ – Pankrác, Servác a Bonifác, se ale nic nezměnilo. Zásadní změna nastala v tom, v jaké růstové fázi zastihnou přírodu při svém příchodu. Škody, které pozdní jarní mrazíky mohou napáchat, jsou tedy rok od roku rozsáhlejší.

Není to jen nějaký náš pocit. Údaje k měření tzv. fenologických fází jsou volně dostupné třeba na www. klimatickazmena.cz. Zde se dozvíme, že fenologická fáze představuje určitý konkrétní projev živých organizmů, který se pravidelně opakuje. Jednat se může na příklad o plné kvetení, vyrašení listů apod. Tyto projevy jsou více či méně vázány na vnější prostředí, a proto je možné sledovat jejich dlouhodobé změny. Díky dlouhým řadám pozorování (rok 1961-2021) tak můžeme například zjistit, že ve Vranovicích nastává plné kvetení hlohu obecného o 15 dní dříve. Že pupeny dubu letního raší o 12 dní dřív, nebo že sýkora koňadra snese první vejce o 8,5 dne dříve než v minulosti.

Říkáte si: Dobře, ale co s tím tedy dělat? Jak lze na tyto změny reagovat? Adaptační opatření mají své místo ve volné krajině, centrech obcí i domácnostech. A přestože se svým rozsahem liší, základní myšlenka zůstává stejná: zadržet maximum vody, která naprší. Co nejvíce zastínit, ideálně pomocí vegetace. Nenechat vodu bez užitku odtékat. Přizpůsobit se v oblasti zemědělství – volbou druhů i technologií. Promyšlená adaptační opatření zlepšují nejen místní mikroklima, ale i kvalitu života obyvatel.

Jak je ale efektivně uvádět do života? Chceme se podílet na hledání řešení, a proto jsme se jako Místní akční skupina Podbrněnsko zapojili do pilotního testování konceptu Klimaticky adaptovaných regionů, které probíhá pod taktovkou Nadace Partnerství. Naším cílem je (po vzoru rakouských KLAR! regionů) hledat řešení, která mohou napomoci lepší adaptaci jednotlivých obcí i celého regionu.

Titulek je redakční