Starosta Židlochovic: Vnímám obrovskou sounáležitost a kreativitu lidí

Ilustrační foto
Autor: Iva Balk, Pixabay.com

Společností hýbe jediné téma, koronavirus. Hlavně v prvních dnech přicházela řada rychle se měnících omezení a nařízení. Jak město reagovalo na tuto novou situaci?

První okamžiky byly spojené s naprostým zmatkem, protože k překvapení všech se zjistilo, že stát na novou situaci nestačí. Důkazem je nedostatek roušek a respirátorů, které vláda sice začala řešit okamžitě, ale přesto se jich nedostává doteď (pozn. red.: 25. 3.). Bylo jasné, že stát je absolutně nepřipraven.

Po srovnání dat a čísel nám došlo, že jednoznačně neohroženější skupinou obyvatel jsou senioři, a tím vyvstaly hned dvě věci vedle sebe, které bylo urgentní řešit. Jednak, jak chránit obyvatele před infekcí a současně, jak ochránit konkrétně skupinu seniorů.

Téměř okamžitě se ve městě rozběhly hned dvě rozsáhlé aktivity. Jednou z nich bylo okamžitě po vyhlášení karantény převedení Pečovatelské služby do režimu s omezením výkonů, které v daný okamžik byly zbytné, a soustředili jsme se na oslovení seniorů s nabídkou zásobování jejich domácností potravinami a léky, abychom tak eliminovali potřebu seniorů jít do města. Za tím účelem byl během jednoho dne zpracován leták s následným roznosem do schránek s informacemi, jak služeb využít a hlavně proč je využít. Všechny informace se zároveň několikrát denně aktualizovaly prostřednictvím městského rozhlasu, infokanálu a sociálních sítí.

Současně se začalo s masivní výrobou roušek. Tady bych rád vyzdvihl dobrovolnickou činnost řady lidí, kteří doma na svých strojích roušky sešívali, a pomoc paní Zoubkové se zabezpečením materiálu, který začal být brzy nedostatkovým. S materiálem pomohla také Blučina. Centrem šicí dílny se stala městská knihovna, která byla jakýmsi překladištěm rozpracovaného materiálu, a velká zasedací místnost na městském úřadě, kde se stříhaly látky.

Výsledek byl ten, že jsme v poměrně rychlém sledu mohli hned v prvních dnech distribuovat roušky.

Přestože se naše informační kampaň ukázala jako velmi účinná, vídám stále řadu seniorů v provozu. Nejsem si jist, zda si plně uvědomují, že ohrožení tady skutečně je a že se týká především jejich věkové skupiny. Je potřeba si uvědomit, že rouška je primárně pro ty, kteří jsou nemocní, aby viry nešířili dál, ale před nakažením příliš nepomáhá.

Komu byly roušky šité dobrovolnicky poskytnuty?

V první linii jsme ošetřili pracovníky, kteří přicházejí do styku s obyvatelstvem – sociální službě, policii a hasičům, ve druhé vlně pak obchodníkům a ve třetí vlně seniorům nad 65 let do schránek. Po zabezpečení ochrany ve městě jsme roušky nabídli okolním obcím pro služby a obchody v jejich obcích. Po pokrytí požadavků regionu jsme roušky poskytli do brněnských nemocnic, kde je poptávka v podstatě nekonečná, a zaváželi jsme také charitu. Stále se ještě snažíme pokrýt oblasti, kde by mohly chybět a jsou potřeba.

Hovoříme spolu v době, kdy karanténa trvá druhý týden, jaký bude podle Vás další vývoj a jaký je Váš odhad doby nutnosti nošení roušek?

Můj odhad je, že i když se situace změní, bude tu stále řízená karanténa s nošením roušek a doporučením seniorům minimalizovat vycházení ven. Jestliže se něco uvolní, bude to prvotně chod firem, začne se normálně chodit do práce a po nich se asi obnoví chod škol a školek. Vláda musí vážit mezi dvěma věcmi, jedna je destrukce ekonomiky, protože firmy nejedou, a na druhé straně jde o zdraví lidí.

Určitě bych ale nečekal uvolnění pořádaní větších akcí a shromáždění.

Co si myslíte o zveřejňování informací o nakažených?

Jsem proti zveřejňování, protože ve společnosti, která je dnes tolik vyděšená, by to mohlo mít extrémně negativní dopady. Nikdo si přece nemoc nepořídil záměrně a zpřístupnění informací o nemocných by mohlo vyvolat napadání. Uvědomme si, že za dobu od počátku pandemie se svět velmi proměnil.
Co víme dnes, ještě před nedávnem nikdo ani v nejmenším netušil a poznámky na sociálních sítích v podobě: nenadávejte na vládu, ale na ty, co odjeli lyžovat do Itálie, je podle mě neadekvátní. Vláda měla předvídat a měla k tomu zprávy z BISky, vláda už v únoru věděla, že Čína skupuje roušky a respirátory v celé republice a vyváží je do Číny.

Přesto se ptám, máte povědomí o přítomnosti koronaviru v blízských obcích?

Poslední informace, které jsem měl k dispozici, než se přestaly zveřeňovat, udávaly jednoho nemocného v Rajhradě. Nyní už hygiena poskytuje data pouze na úrovni okresu. V okamžiku našeho rozhovoru nemám povědomí o přítomnosti koronaviru. Současně je ale potřeba říct a přijmout fakt, že se tomu nevyhneme, protože jde o velmi nakažlivý virus.

Jak pociťujete karanténu a nutná omezení?

Já především vnímám obrovskou sounáležitost a kreativitu lidí, s jakou se vymýšlí věci s šitím roušek a službami seniorům, nebo vytvoření webových stránek na pomoc obchodníkům a hlídání dětí. Musím říct, že hledat řešení v situaci, která není běžná, beru jako velkou výzvu. Jedna věc, která je ale nepříjemná, je nedostatečný sociální kontakt s ostatními. Co osobně mi velmi chybí, je blízký kontakt s rodinou. A to cítíme určitě všichni stejně.

Stávající doba bohužel neodrazuje různé podvodníky.

Ano. Především na straně seniorů bych byl velmi opatrný, bohužel vždycky se najde někdo, kdo by chtěl krizového stavu využít pro vlastní prospěch. Doporučil bych jim v této době nikomu cizímu nic nepodepisovat, neplatit.

Říká se, že každá krize přináší i pozitiva, jaká s sebou nese ta současná?

Většinou slýcháme nadávat, že naše společnost je hrozná. Když se ale dneska podívám kolem sebe a vidím to nasazení lidí a obrovskou vlnu dobrovolnictví, tak musím říct, že tato společnost je lepší než kdy v historii. Vidím společnost, která drží spolu a má snahu pomáhat si navzájem, v tom vidím obrovskou naději do budoucna.

Blíží se Velikonoce, jaké letos budou pro Vás?

Každý rok držím čtyřicetidenní půst, který končí Bílou sobotou. Jeho ukončení s návštěvou mše v kostele vnímám jako znamení, že se něco mění a že život se posouvá zase o kus dál. Letos to však bude trochu jiné, dveře kostela ještě zůstanou zavřené, a tak svátky budeme prožívat víc soukromě. I tak tam pro mě ta změna je, protože každé Velikonoce jsou zpráva o tom, že máme velkou naději.

A jistou symboliku vidím také trochu v tom, že právě kolem Velikonoc by se karanténa měla začít zmírňovat.

Článek byl se souhlasem vydavatele převzat ze Židlochovického zpravodaje. Titulek je redakční.