Žatčanská zastupitelka: Měli jsme hodně plánů, které jsme nemohli uskutečnit

Ilustrační foto
Autor: Zpravodaj obce Žatčany

V Žatčanech žije od roku 2001, kdy se provdala za Petra Procházku. Spolu vychovávají 3 děti, Honzu, Adama a Nelu. Vystudovala střední podnikatelskou školu a po mateřské dovolené se její cesty začaly ubírat trochu jiným směrem. Chtěla pracovat s dětmi a pomáhat nemocným seniorům, jako dobrovolník. Proto absolvovala kurz pro asistenty pedagoga, poté pedagogické minimum v Boskovicích a rekvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách. V současné době studuje střední školu v Humpolci, obor předškolní a mimoškolní pedagogika. Kromě zastupitelstva je také předsedkyní kulturního výboru.

Pokud se nepletu, toto je Vaše první angažmá v zastupitelstvu. Jak se to přihodilo?

Ano, v zastupitelstvu obce působím poprvé. Nikdy jsem neměla takové ambice, abych se jakýmkoliv způsobem pletla do politiky. Na druhé straně jsem společenský člověk, mám ráda, když se kolem mě pořád něco děje. Takže mé myšlenky se ubíraly spíš směrem kulturním. Ale také to nebylo rozhodnutí ze dne na den. Je to už téměř 12 let, co jsme s kamarády motorkáři začali organizovat karnevaly pro děti a dětské dny. Před asi 6 lety mě oslovila moje kamarádka Edita Bílá, zda bych nechtěla pracovat v kulturním výboru. Ráda jsem přijala. No a potom už to šlo tak nějak samo.

Takže jste měla ambice v kulturním výboru pokračovat?

Šla jsem do toho s tím, že se uplatním v sociální sféře. Každý musí dělat to, čemu rozumí a co dělá rád, aby to mělo nějaký význam. Musím říct, že jsem si nikdy nedovedla představit, kolik práce zastupitelé mají, kolik ze svého času věnují obecním záležitostem. Mám na mysli některé kolegy. Vždy mě překvapí, s jakou samozřejmostí chodí na zasedání zastupitelstva připraveni. Takže to není o tom, nějak to tam odsedět.

Kolik času bere plánování a organizování obecních akcí?

Organizování akcí zabere opravdu hodně času ze soukromého života. Vzpomínám si na loňský rok, kdy se konaly obecní akce 3 víkendy po sobě. Byla to beseda k rozvoji obce, odpoledne pro seniory a vánoční jarmark. Musíte mít kolem sebe všeho schopné kamarádky a kamarády, kteří jdou ochotně do všeho. To je potom radost, něco dělat. Já takové lidi kolem sebe mám a jsem za ně moc ráda, protože člověk sám nezmůže nic.

Ve funkci jste nyní 2 roky. Máte radost z toho, jakým směrem se obec ubírá?

Mám určitě radost, i když pořád bude co zlepšovat. Všechno se děje v hodně časově náročných intervalech. To nám, kteří v tom úplně neumíme chodit, připadne nelogické. Chcete jen zasadit stromy, ale potřebujete na to velkou hromadu papírů s razítkem, které vám nikdo hned nedá. A tak to je se vším.

Jaký je Váš cíl pro toto období? Budete popřípadě kandidovat znovu?

Moc mě mrzí, co se teď kolem nás děje. Měli jsme hodně plánů, které jsme nemohli uskutečnit. Těším se na příští rok. Doufám, že všechny ty hrůzy zůstanou za námi. Pokud tomu tak bude, znovu budeme jezdit na zájezdy, setkávat se při kulturních akcích. Plánujeme promítání filmů, takovou kinokavárnu. Nějakou besedu pro seniory na zajímavé téma. Dál uvažujeme o letním kinu v prázdninovém období. Navážeme na tradici vánočního jarmarku, který se loni konal poprvé a měl velký úspěch. Také jsme byli domluveni na spolupráci se seniory z Milotic, kteří jsou velmi aktivní a mohli by nám předat spoustu zajímavých nápadů. Zda budu i v příštím období kandidovat, nevím. I když mě tato práce velmi baví, někdy je docela vyčerpávající a náročná. A když to člověk dělá takovou dobu, pomalu mu dochází nápady a energie. Potom je na čase, aby přišel někdo nový, kdo na to tu sílu bude mít.

Jaké profesi se věnujete v reálném životě?

V reálním životě se věnuji dětem. Pracuji v dětské skupině v Tuřanech. Tato práce mi přináší pocit uspokojení, radost, inspiraci. Navštěvuji různé vzdělávací semináře, týkající se práce s dětmi. Zatím si nedovedu představit, že bych dělala jinou práci.

Zbývá čas na osobní koníčky? Co děláte ve volném čase?

Děti jsou vlastně takovým mým koníčkem, protože všechno, co mám ráda, se dá spojit s nimi. Jsou to takové ty činnosti, které s dětmi děláte každý den, jako kreslení, vyrábění, zpěv, tanec. Mám ráda přírodu, květiny, stromy. Co dělám ve volném čase? Takové slovo vůbec neznám.

Co byste vzkázala našim občanům v těchto nepříliš příjemných časech?

Rozloučila bych se citátem německého filozofa A. Schopenhauera.

„Když ti život dává důvody k pláči, ukaž mu, že máš tisíc důvodů k smíchu. Je-li někdo veselý, tak je jedno, zda je mladý nebo starý, rovný nebo hrbatý, chudý nebo bohatý. Je šťastný."

Článek byl se souhlasem vydavatele převzat ze Zpravodaje obce Žatčany. Titulek je redakční.